Sniper Elite

4. února 2008 v 10:30 |  Sniper Elite
Ležíte v troskách Berlínského domu. Okolo vás zuří boj, ale vy ho nevnímáte. Soustředíte se na ten jediný pohyb. Na jedinou střelu. Zadržíte dech, aby se vám uklidnila ruka. Zkontrolujete směr větru a nepatrně posunete zaměřovač nahoru. Gravitace je mrcha. Klidně stisknete spoušť. Kamera se točí kolem vámi vyslané kulky, dokud se nezaboří hluboko do hlavy nepřítele. S úlevou vydechnete a zkontrolujete zaměřovačem okolí. Na obrazovce se objeví: "Longest headshot in move - 106m".
Berlín, to jest moje město
Hra Sniper Elite se odehrává na sklonku druhé světové války, kdy se vtělíte do amerického agenta, který se zase převlékne do uniformy Němců a vyrazí na lov do Berlína. Celkem složitá rovnice, ale jednoduše z ní vychází, že se ocitáte v polorozbořeném hlavním městě Němců, kde však nebudete střílet (až na výjimky) místní, ale spíše Rusy, kteří se snaží nalézt plány na nukleární zbraň, což se amíkům samozřejmě moc nelíbí. Devadesát procent času pojedete na vlastní pěst a jediný, kdo vás v těžkých situacích podrží je vaše věrná puška, případně jiné zbraně, ke kterým se dostaneme později. V úvodu jsme vám popsali jednu z mnoha možných situací ve hře, z kterých i na papíru stříká napětí a adrenalin (nebo krev?) na všechny strany. Ale nepředbíhejme a vezměme do hezky po pořádku.
"Kamera se točí kolem vámi vyslané kulky, dokud se nezaboří hluboko do hlavy nepřítele."
Nemilé seznamování s hrou
Na začátku si žádný charakter netvoříte, pouze si zvolíte obtížnost. Nabízí se vám čtyři (Rookie, Cadet, Marksman a Sniper Elite) a tady je třeba autory pochválit za jejich šikovnost v nastavení, protože mezi každou Sniper Elite úrovní není propastný rozdíl, ale postupně se obtížnost navyšuje až na Sniper Elite, jehož hraní je již vskutku "o hubu" (nebo také o nervy). Hra se ani nesnaží vypadat jako šíleně realistický simulátor ostřelovače, ale spíše pohodovou střílečku zaměřenou na přesnost střelby. Máte pár reálií (že na kulku působí gravitace, že ji může kousek odnést vítr,…), s kterými musíte prostě počítat a nebo si změnit obtížnost, čímž je odstraníte nebo zmírníte. V úvodu jsem psal o nemilém seznamování hrou, přičemž se na ni zatím snáší jen oblaka chvály. Tak teď k tomu horšímu.
Po vhození do hry jste zmateni. Chvíli trvá než si zvyknete na ovládání (krčení, lehnutí) a pořádně nevíte, kam máte jít. To není přesné. Šipka vám sice ukazuje směr vašeho úkolu, ale vždy se přiblížíte, odněkud na vás vyběhne voják a než se stačíte vzpamatovat, válíte se v louži krve. Představované plížení a odstraňování na dálku zde nějak nefunguje a vy máte ze hraní smíšené pocity. K tomu se přidává depresivní šedivá grafika, nijak výrazné prostředí a máte o prvotní děsivý zážitek postaráno. Prostě hořkost, krev (při třetím rozehrání to zákonitě musel někdo odnést) a otrava. Dost ale drbání kvalitní hry (teď jsem to provalil). Jakmile se prokoušete hořkým obalem, čeká vás kvalitní a zábavná gameska se spoustou zajímavých nápadů.
"I přestože drtivou většinu času se budete ohánět svou odstřelovací puškou, někdy bude dobré nebo nutné využít i jinou výzbroj."
Sniper Elite Headshot!
Jak tedy probíhá "normální" mise ve hře? Začínáte na určeném místě v Berlínských ulicích a šipka na kompasu vás naviguje na váš primární (někdy i sekundární) úkol. Zadání misí se příjemně obměňuje. Setkáte se s klasickým vybíjením nepřátel, ale i se specialitkami typu atentátu na vozidlo, důležitou osobu nebo tiché plížení do základny. Kdyby náhodou někdo nepohlédl na obrázky okolo, připomenu, že se na hru díváte ze třetí osoby, kamera tedy visí kousek nad vaší postavou. Při zaměření přes vaši pušku se samozřejmě pohled změní na klasický křížek s kruhovým ohraničením. A zde začíná největší zábava celé hry.
To napětí před střelou, ten adrenalin a radost při úspěšném zásahu. Na tom hra staví. Pokud si vždy po obědě střihnete dvě hodinky Dooma a že je v Hitmanovi i nějaká tichá cesta jste ani nezaznamenali, není pravděpodobně Sniper Elite hrou pro vás. Nemůžete prostě vzít samopal, vyběhnout a trefovat vše, co se pohne. Za prvé byste pravděpodobně schytali kulku mezi oči již u prvního rohu (možná na nejlehčí úroveň byste si nějak poradili) a za druhé byste si hru absolutně neužili a přestala by vás bavit u stejného rohu jako v prvním případě. Plížení, trpělivost (ovšem ne nijak přehnaná), přesná ruka a umění rychlé reakce. Přesně o tom je Sniper Elite a pokud jsou vám tyto slova Sniper Elite cizí, je pro vás tato hra zbytečností.
Další zbraně
I přestože drtivou většinu času se budete ohánět svou odstřelovací puškou, někdy bude dobré nebo nutné využít i jinou výzbroj. Jedná se většinou o granáty a různé druhy lehkých a těžkých kulometů, ale dostanete se třeba i na pokládání TNT nebo střelbu z bazuky. Zmíněné vybavení dostanete buď před začátkem mise, ve většině případů si ji ale naberete od padlých nepřátel nebo v muničních skladech v průběhu samotné hry.
Používat tyto zbraně příliš často by se vám ale tvrdě nevyplatilo, protože většinou bojujete proti velké přesile, která má ke všemu velice solidní umělou inteligenci! Jakmile se jim jen trošku ukážete, zmerčí vás i na velkou vzdálenost, spustí poplach, palbu a ještě se dobře kryjí za překážky na ulicích. Samozřejmě není nic jednoduššího než se dostatečně stáhnout a v dobrém úkrytu postupně vojáky oddělat z dálky. I přesto musíme AI protivníků a v málo případech i spolubojovníky (ne, že by byli hloupý, jen jsou s vámi málokdy) pochválit. Škoda je, že jsem nikde nenarazil Sniper Elite na možnost vyklonění zpoza překážky, která by se ve hře rozhodně hodila.
Přímý zásah?
Hra Sniper Elite se hodnotí těžko. Autoři našli v provařené vodě druhé světové války téma, které jsme zatím neměli možnost příliš probádat, což jim musíme dát každopádně k dobru. Práce snipera je sama o sobě dost atraktivní a pokud překousnete trošku slabší začátek, věřím, že se budete dobře bavit. Tedy pokud nejste extra netrpěliví. Škoda slabší, dnes již značně průměrné grafiky, která by dodala hře chybějící atmosféru opravdové války. Zvuky se naopak vydařily, hudby se bohužel téměř nedočkáme. Sniper Elite je hra, která jistě nebude sedět všem. Rozhodně byste ji ale neměli zavrhnout po deseti minutách hraní. Může vás ještě příjemně překvapit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirek Mirek | 14. března 2008 v 21:11 | Reagovat

jo to hravam

2 prototype prototype | 29. května 2008 v 19:19 | Reagovat

výborná hra ale viděl jsem lepšíá video headshot na 1014m

3 GooooD GooooD | 6. června 2008 v 15:14 | Reagovat

haha ja sem dal na 1013 metru ale byla haluz jak ci sice jen na PS2 ale neva

4 hm hm | 27. června 2008 v 20:13 | Reagovat

kecáš sračky jak svině

5 =KC=MacGyver_cz =KC=MacGyver_cz | 9. července 2008 v 7:16 | Reagovat

ty hm 1014 de v poslední misi my za to nemůžem že si sračka

6 sračka sračka | 25. června 2010 v 20:18 | Reagovat

já jsem taky sračka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama